Kladno 24 hodin 2010 - polojasno

Poznámka z titulku článku znamená dvě věci: jednak takové bylo počasí a za druhé takhle nějak zní odpověď ohledně otázky Jardy Kocourka "Kdy konečně zaběhnu těch 250 km". Závod jsem běžel přesně pět dnů po návratu z USA a zázraky jsem neočekával.

Na výlet do Kladna se z Brna vypravila velká výprava - velkým autem. Honza Charvát jako řidič a občerstvovač, Vašek Knobloch - občerstvovač a potom už jenom závodníci: Vilma Podmelová, Katka Březinová, Standa Holeček a moje 190 cm velká maličkost. Pro úplnost z Brna tam byl ještě Jarda Kaše a Šárka Macháčková, ale s jinou dopravní společností. Před startem jsem stihl ještě udělat pár fotek ze závodu na 48 hodin a už tady bylo poledne a náš start. První tři hodiny jsem držel tempo stále v pohodě, ale bohužel žaludek se rozhodl, že bude zlobit. Bylo dost času na sledování ostatních závodníků a tak jsem sledoval Katku se Standou a Vilmu a další běžce co kroužili společně se mnou na Kladenském okruhu. Tempo bylo stále dobré, ale s jídlem jsem byl stále ve skluzu. Tělo začalo bolet a nechtělo se to zlepšovat. Nadále jsem sledoval taktiku Standy, který přešel na svoji intezivní chůzi a také boj závodníků na 48 hodin. Petr Solnička se překonával a po výborném prvním dnu, kdy na začátku druhého vypadal na umření, se vzpamatoval a dál pokračoval ve svém nekončícím boji. Z první ruky jsem také viděl boj Pavlíny s žaludečními obtížemi a její snahu i přesto dokončit závod.

Red

Mezičas na maraton jsem měl asi 3:40 a mezičas na 100 km velmi slušných 9:11. Tempo tedy nebylo přepálené, ale dávalo šanci na solidní výkon. První pauzu jsem udělal v 11 hodině závodu a hlavně jsem se trochu protáhl. Další pauza byla po 15. hodinách a 140 km. Tady už můj žaludek opravdu dost zlobil a měl jsem problém s libovolným jídlem. Myslel jsem, že chvilka v horizontální poloze zlepší můj stav, ale nestalo se tak. Krize dosáhla vrcholu, protože jsem se propadl na 4 místo a zároveň jsem ztrácel šanci na jakýkoliv osobák. Vážně jsem uvažoval, že si půjdu lehnout. Dvě kola jsem putoval pěšky s Dagmarkou, která mě přesvědčovala, že lepší je dokončit, ale na konec mě zlomil Vašek, který mě upozornil, že se stále můžu stát mistrem ČR. Tak jsem svému tělu dal podmínku "běhám do prvního zvracení". Pravda lépe mi nebylo, ale zvracení taky nepřišlo. Dokonce jsem se po 4 hodinách běhu opět dostal na čelo závodu a v 18 hodině jsem měl dokonce  průměr téměř 12 km/h.

Jenže další krize a chyba mě opět zařadila na 3. místo a vyrobil jsem ztrátu 5 km na prvního závodníka Reinholda Strassera. Chyba spočívala v tom, že jsem si sedl na židli a bez instrukcí pro občerstvovače jsem usnul. Ti nechali odpočívat a tak se plánovaných 10 minut protáhlo na pěkných 45 minut. Dal jsem se do pohybu a začal sledovat závodníky, kteří bojovali na pozicích blízko té mojí. Druhé místo se stalo brzo skutečností, ale na to první mi ještě dvě hodiny před koncem chyběli 3 km. Dospěl jsem k rozhodnutí, že jsem určitě rychlejší běžec než Reinhold a začal jsem stupňovat tempo. Přestal jsem cokoliv jíst a dal si akorát jednu energetickou tabletu, hlt piva od Vaška a pak už jen vodu a trochu Coly. Poslední hodina znamenal vzepětí do finiše. Tentokrát to možná i vypadalo jako finiš. Poslední 3 kilometry byly dokonce pod 4 minuty což se mi asi ještě na 24 hodin nepovedlo. Diváci, kteří přišli byli úžasní a povzbuzovali co se dalo. Chudáka Reinholda jsem potom předbíhal asi v 23:53 - asi ho to muselo trochu sebrat. Nakonec mě zastavili v cíli, ale konec byl už 10 metrů před tím. K mému překvapení to byl dokonce osobák, sice ne nějak velký, ale radost velká.

Odbelhal jsem se do sprchy, kde konečně mohl můj žaludek vyhlásit stávku a já odevzdal vodu za poslední hodinu až dvě do umyvadla. Podmínku o zvracení splnil, takže už to bylo jedno. Tentokrát jsem se po závodě cítil opravdu unavený, důvodem asi bylo, že jsem docela dost dlouho a to i po závodě nemohl jíst ani pít.

Sri Chinmoy Maraton team opět uspořádal perfektní závod, který měl atmosféru. Díky jim. Také dík našim pomocníkům Václavovi a Honzovi, Dagmarce a divákům, kteří přišli sledovat toto zajímavé panoptikum.

Graf, kde jsou vidět moje uběhnuté km za jednotlivé hodiny. Zajímavostí je poslední hodina, kde jsem dal 13,99 km.

Red

Přestávky:

Kilometr Hodina Délka pauzy
109 km 10:00 0:19
124 km 11:57 0:40
139 km 14:22 0:31
185 km 19:17 0:42

Výsledky: zde

Fotky zde

Web závodu: http://cs.srichinmoyraces.org/48h_24h_Kladno/2010

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Plán akcí

Žádné události

Statistika

Návštěvníci
3
Články
245
Odkazy
20
Počet zobrazených článků
835035

Dlouhý běh - web jen o běhání

Fotky z Flickeru

Loading script and Flickr images