Být masochistou…

P7130140Samozřejmě, že se tady nepřiznávám ke své sexuální úchylce. Je to spíše přání, které by mně značně usnadnilo některé ultramaratony. Ten, o kterém je řeč s názvem TMMTR – TransMoravian Masochist Trail Run vymyslel Tomáš Rusek a někdy tenhle závod může být opravdu silný zážitek.

Protože start je tradičně ve 2 hodiny v sobotu ráno, tak pořadatel umožňuje na místním hřišti přespat v kabinách na nafukovacích matracích. Aby běžci neměli hlad, tak jim Eva s Jarkou udělaly k večeři těstoviny. Ráno jsem vylezl z lehátka v 1:20 a byl jsem téměř poslední, protože ostatní už snídali. Rychle jsem na sebe naházel připravené věci a dole si vypil čaj s cukrem. Během noci dorazila většina z běžců a letošní ročník se tím pádem stal početně nejúspěšnější.

Start ve dvě hodiny byl mírně rozpačitý, protože jsme zapomněli určit, kdo vystřelí s pistole. Nakonec jsme se rozběhli a stopky byly zmáčknuty včas. První půlmaraton jsem běžel opravdu jen lehounce, abych to toho nedával žádnou energii. Ono to v noci nevypadá, ale odpoledne člověk zjistí, že to bylo skoro pořád z kopce dolů. Držel jsem se ve druhé skupince a postupně dopracoval až do té áčkové na čele. Neběželo se mi vůbec moc dobře: pocitově stále mírná únava a bolest SI, která nechtěla ustoupit ani o kousek. Alespoň, že ten žaludek spolupracoval.

V Lysicích za benzinkou, kde stál jako obvykle jeden nejobětavějších z pořadatelů, bez kterého by se žádný ultra závod na Moravě neobešel, tedy Karel Zadák, jsem dal piškot a doplnil vodu. Dále jsem pokračoval do rybízového pole stále ještě za svitu čelovky, přestože obloha už bledla letním svítáním. Po překonání státní silnice jsem se ocitl v černém lese a děkoval znalosti trasy z MUMu, protože tudy vedla Boskovická etapa. Ne dlouho. Přehlídl jsem jakýs kolík v zemi zabudovaný a ocitl se na zemi v mém případě „jako dlouhý“. Zanadával jsem si a začal kontrolovat škody: kolena – OK, prsty na noze – OK, špinavé rukavice a naražená malíková hrana na pravé ruce – jde to, protože stále udržím láhev v ruce. Po dalších několika kilometrech se ke mně dotáhl Jirka Helleší a v Petrovicích jsme byli spolu. Před Pustým žlebem si musel odskočit a zase jsem ho nějakou dobu neviděl. O chvilku později jsem za sebou zahlédl jiný dres a pro změnu mě dotáhl Honza Škrdla. Mezitím jsem naznal, že bolest zad je k nesnesení a dal si jeden Diclofenac. Zajedl jsem ho gelem a pokračoval přes krásný úsek Moravského krasu do Jedovnic. Honza to tady otáčel a musím přiznat, že jsem mu trochu záviděl. Ale jen trošku. Ještě na úseku mezi Krasovou a Jedovnicemi nás doběhl Jirka.P7130135

Na občerstvení u kostela, kde byl opět Karel Zadák, jsem zastavil jenom na půl rohlíku se sýrem a pokračoval dál k Jedovnickým rybníkům. Tady kochajíce se krásným ránem a poslouchajíc muziku, která se ozývala z kempu, jsem vypnul mozek a přestal sledovat šipky. Místo odbočení vpravo jsem pokračoval rovně po trati podzimního běhu o Jedovnického kapra a až ve chvíli, kdy jsem narazil na rozcestí, jsem začal přemýšlet. Napřed jsem běžel vpravo, abych zjistil, že chybí značení. Vrátil se a ono nebylo značení ani tam. Až po průzkumu mapy mi došlo, že jsem běžel jinudy a vyrazil jsem opět vpravo směrem ke správné trase. Úsek v lese Rakoveckého údolí byl velmi malebný a já přemýšlel, kolik mě to zaběhnutí asi stálo času. Abych to dohnal, tak jsem začal trochu tlačit na pilu a tempo se blížilo pěti minutám na kilák. Na silnici před Račicemi už sluníčko pěkně pálilo a vůbec mě nepřekvapilo, že na občerstvovačce už čeká Jirka Helleší, který si odpustil prohlídku Jedovnických rybníků.

Další úsek mezi Račicemi a Nemojany je opravdová lahůdka. Dlouho nahoru, potom několik terénních úseků a potom asi 6 km dolů po asfaltu. Získal jsem tady pár minut náskoku a na otočce v Nemojanech jsem si dovolil další půlku rohlíku, kterou jsem zapil Colou. Láhev, kterou jsem si nesl, byla při doběhu téměř prázdná, což napovídalo, že teplota jde nahoru. Když jsem vybíhal na další úsek, tak Jirka zrovna zatáčel k občerstvení. V nekonečném stoupání po asfaltu jsem potkal Pavla Sedláka, který jako obvykle běžel naprosto v pohodě. Postupně jsem potkával i ostatní běžce a jako poslední před Račicemi potom Martinu Němečkovou, která byla rozhodnutá konečně TMMTR pokořit. Markétu tedy ne. Tu jsem potkal až za Račicemi a než jsem se stačil vzdálit, tak jsem byl informován že: „jsemzabloudilaabylanaMacošeažejetohrozný“. Celkem slušný výkon na to, že běžela v protisměru. Před Jedovnicemi mi opět došla voda a byl jsem rozhodnut vyžebrat ještě nějakou flašku na občerstvení, protože moje rezervní byla až na poslední kontrole v Lysicích. U kostela tentokrát stál Olda Šperka dodatečně nominovaný na toto občerstvení a také naše věrná Jedovnická fanynka, která nás už ráno povzbuzovala. Láhev nakonec byla v pohodě, protože tu svou tu nechala Vilma, které 50 km pro tentokrát stačilo.P7130141

Proběhnutí Moravského krasu bylo v pohodě. Akorát, když vítr foukal do zad, tak se zdálo trochu horko. Aspoň jsem si konečně mohl zatrénovat v teple. Před Hraběnkou v Petrovicích už čekal Jirka Bezrouk s Janou a z toho se dalo pochopit, že už asi neběží závod. Žaludek ještě fungoval, ale asi jsem udělal chybu, že místo něčeho pevného do žaludku jsem se napil další Coly. O asi 4 km dál mi pak začalo být značně nevolno. Byla to taková ta nevolnost, kdy žaludek prostě nefungoval. Měl jsem strach cokoliv sníst a jediné co nevadilo, byla trocha vody. Kousek za Doubravicí v osadě se zajímavým jménem Huť svaté Antonie stojí pumpa a funguje. Případný čtenář to může brát jako nápovědu pro osvěžovací stanici. Koupal jsem se tam nejmíň dvě minuty.

Po dalším překročení 70 rovnoběžky, pardon státní silnice a přilehlých rybízových polí, se rychle přiblížilo poslední občerstvení v Lysicích. Pod mylným dojmem, že chvilka posezení zlepší můj žaludek, jsem tam seděl dobrých 20 minut, abych si nakonec cucl piva a vzal dvě flašky s vodou a s myšlenkou, že to sice bude bolet, ale zbytek poběžím jen na vodu. Na cestu mně mávali Karel Zadák, Vilma a Pavel Košťál, který toho asi moc neviděl, protože při svém nočním dobrodružství ztratil brýle.

Poslední úsek byl opravdu na doraz. Nejenom, že mi bylo stále hůře, a i polykat vodu mi přišlo dost nepříjemné, navíc můj kvadriceps na levé noze řekl dost a začal hodně bolet. Moc si nepomohl, protože tyhle odborářské snahy mého tělo nepodporuji. Naopak jsem zjistil příjemnou novinu, že mě přestali bolet záda a oblíbené SI spojení. Ve chvílích, kdy jsem přemlouval nohy, že už jenom 12 km do cíle, mě předjížděl cyklista. Slovo dalo slovo, a že mě prý zná a že běhám docela dobře. Na to jsem odvětil, že sotva lezu, protože mám za sebou 150 km a do cíle ještě více jak hodinu. Nabídl mi vodu, ale řekl jsem, že mám svou. Nabídl, že mně pomůže, ale nevěděl jak. Tak jsem mu naznačil, ať jede se mnou, že si aspoň pokecáme. Pravda je, že zvláště ke konci už jsem blábolil dost nesouvisle, protože i mluvení byla velká námaha. Zábavu musel obstarat on, ale za odměnu jsem mu ukázal novou cestu do Olešnice. Pak už byl rybník, mlékárna, a blížilo se hřiště. Při doběhu jsem byl uvítán Ostravskymi děvčaty a několika (2 -3) doběhnuvšími běžci co se změnili v diváky. Taky cyklista si přijel užít můj doběh. Nejvíc jsem si ho užíval já. Opět jsem byl ve stavu, kdy jsem nevěděl co udělat, aby mi bylo trochu lépe. Nakonec jsem se vyplazil do patra a lehnul matraci. Jediné co jsem dokázal, bylo vyzutí bot a sundání ponožek. Výsledný čas mého snažení byl 16:32:46, tedy o téměř hodinu horší než loni. 

 

Výsledky 

 

Graf 1

Graf ukazuje porovnání mých mezičasů mezi roky 2012 – 2013. V roce 2012 je na grafu vidět, že se mi povedlo běžet pěkně rovnoměrně až do konce. Posledních 20 km, které jsou pořád do kopce, jsem zvládl pod dvě hodiny. Je také vidět, že ztrátu na svůj loňský rekord jsem začal nabírat někde kolem stého kilometru. Ta velká špička směrem dolů potom ukazuje na moje posezení na občerstvovací stanici číslo 9. Posledních 10 km jsem ztratil jen 7 minut, což vzhledem k mému stavu považuji za úspěch. Celkově jsem ovšem poslední úsek běžel více jak o 20 minut hůře.

tmmtr 11274 image001

Graf 2

Graf porovnává mezičasy běžců na 1. až 3. místě s vynecháním pauz na OS. Měření na kontrolách nejsou samozřejmě nejpřesnější, ale chyby jsou maximálně v řádu jednotek minut. Je vidět, že první 3 byli relativně vyrovnaní. Ztráta Jirky Hellešího na úseku č. 6 je způsobená jeho zablouděním. 

tmmtr 14033 image001

Graf 3

Graf porovnává mezičasy běžců na 4. až 7. místě s vynecháním pauz na OS. Výkon Markéty na posledním úseku je výrazně ovlivněn tím, že navigována pořadatelem běžela po hlavní silnici, což znamená hladký asfalt a také o více jak 3 km kratší trasu. Martina tuto pomoc odmítla a naopak při hledání trasy ve zbytcích asfaltu se ztratila a naběhala o několik kilometrů více.

tmmtr 14033 image003

 

Komentáře   

 
+1 #3 mapo 2013-08-03 15:01
Pro Mirka - Kdyby bylo víc šipek, třeba před odbočkou a za odbočkou, kdyby náhodou člověk tu jednu šipku přehlédl, aby měl šanci to ještě napravit. Nebo kdyby se použila víc svítící barva, příp. nějaký svítící fáborek, stačilo by prvních/posledn ích 30 km. Tam, kde jsou turistické značky, tak není problém. Já se zbytečně zdržela hlavně ve vesnicích, kde jsem na odbočkách zastavovala a hledala šipky...abych právě neseběhla z trasy. Člověk už má po těch kilometrech celkem vygumováno a není schopen si pamatovat detaily, navíc v opačném směru.
Nevím tedy, jestli příští rok poběžím, ale jestli ještě někdy jindy, tak už snad bez zdržení a špatného odbočení, už jsem si to doufám zapamatovala dostatečně.
Jinak fakt není třeba se TMMTR bát, je to hodně dobrý tréninkový závod na lecos - dlouhý tak akorát, asfalt, ale i terén a většinou vedro.
Citovat
 
 
0 #2 Mirek Kostlivý 2013-08-03 11:04
Dane, moc pěkně se to četlo! Ale na druhou stranu když vidím, jak i zkušení běžci na trati bloudí, vím, že to nebude nic pro mě :-). Psychicky velice náročné, máte můj obdiv!
Citovat
 
 
+1 #1 mapo 2013-08-02 16:56
Pěkně napsané...asi vím, kterou pumpu myslíš, ráno (6:00) se tam oplachoval jeden pán - propagátor zdravého životního stylu...ale Miloš Š. to nebyl :-) :-)
Citovat
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Statistika

Návštěvníci
3
Články
245
Odkazy
20
Počet zobrazených článků
822396

Dlouhý běh - web jen o běhání

Fotky z Flickeru

Loading script and Flickr images