Winschoten 2016 – někdy to prostě nejde

IMG 9293sO závodě ve Winschotenu jsem už psal mnohokrát (např. 1, 2, 3) a také se o něm píše v knize Můj dlouhý běh. Je jasné, že pro mě docela hodně znamená a také proto jsem se letos rozhodl pro svůj 12 start na tomto skvělém závodě. Je pochopitelné, že jsem přípravu směřoval k tomu, abych zde uspěl co nejlépe. Jenže ne vždy se splní všechno, co člověk chce.

Už poslední týden před závodem byl pocitově velmi mizerný. Neustálý pocit mírné únavy a také středeční trénink - 5 km v tempu 4 min/km, který měl být jakýmsi laděním, jsem sice v pohodě zvládl, ale pocity byly úplně jinde. No nic, subjektivní pocity ještě z daleka nemusejí vyjadřovat objektivní realitu, o čemž jsem se již pozitivně i negativně přesvědčil.

Cesta Mazdou 6 i příjezd do Winschotenu proběhli naprosto v pohodě. Doprovod se uvolil dělat můj otec a ubytování bylo jako vždy spojeno s pohostinností rodiny Dijkových. Ráno po 9 hodině jsme nachystali stolek pro občerstvení v občerstvovací zóně a po krátkém rozklusu jsem už šel na start. Pro závod jsem obul již tradiční Adidas Adios, které jsou pro mé stovky optimální. Předpověď počasí bohužel slibovala na místní poměry nezvyklé počasí – jasno a horko a to se beze zbytku naplnilo. Přivítal jsem se s pořadateli, moderátorem a panem starostou, kteří se zdáli potěšeni, že mě opět vidí na startu. Startovní výstřel v 10 hodin uvedl do pohybu asi 100 běžců, kteří se rozhodli vychutnat si sobotní horkou stovku.IMG 9234

Po startu se dopředu dostali dva Francouzští běžci, trojnásobný vítěz z Winschotenu a vícenásobný mistr světa Pascal Fetizon, který se pokouší vrátit do ultra a nováček David Duquesnoy s maratonem pod 2:20. Následoval jsem je, ale po kilometru jsem zjistil, že běží těsně pod 4 min/km a zpomalit mi opravdu nedělalo žádný problém. Už proto, že bylo podle předpověď počasí se rychle naplňovala. První dvě kola jsem absolvoval celkem v pohodě v časech kolem 41 minut a s tím, že jsem se dvakrát prostřídal s Holanďanem Pascalem van Nordenem. Přesněji vždy jsem ho předběhl, když si v parku dával pauzu na hnojení stromečků. Třetí kolo bylo už pocitově na úrovni 60 km loňského závodu na stejné trati. Na občerstvení jsem se pokusil do sebe narvat kde co, upnutý na myšlenku, že to třeba v dalším kole rozběhám. A co myslíte? No nerozběhal. Místo toho jsem od 35 km přemýšlel, kdy bych to tak mohl zabalit. S touto zprávou jsem se netajil u našeho stolečku, ale utěšil jsem přítomné, že ještě jedno kolo oběhnu. V tomto kole jsem opět fyzicky předváděl trvale sestupný výkon (podobná blbost jako trvale udržitelný rozvoj), ale mozek šrotoval na plné obrátky. Situace, kdy se cítíte mizerně a navíc vás postupně předbíhají vaši soupeři, je asi psychicky téměř to nejtěžší, co můžete na ultra potkat. Uznávám, že jsou výjimky. Například se cítíte mizerně, chcete doběhnout a nestíháte checkpoint. Nebo se cítíte mizerně a každým dalším zvracením se šance na dokončení prudce zmenšuje. Ano, tak zlé to zas nebylo. Ovšem jak jsem se tak plácal v tom pátém kole, tak ve mně dozrávali postupně nové myšlenky. První – když nemůžeš závodit, tak si to užívej. Je to přece z nejhezčích závodů, co běháš. Druhá – za tři týdny běžíš Spartathlon. Lepší trénink hlavy a odolnosti vůči výše popsaným výjimkám asi už mít nebudeš. Třetí – potkal jsem kluka, který už rovněž pochodoval a ten říká „Já chodím, dokud to jde. Pamatuješ 2014 Doha, kde Giorgio Calcaterra dochodil za 8:30 hodiny a nevzdal to.“ Trvalo to ještě 2 kilometry a všechno zapadlo do sebe. Jasně, že pokračuji do winschoten-tempoaž do konce nebo dokud mě neodstraní z trati.

Dál jsem se táhl po své pouti a byla by to z hlediska případného diváka nuda nebýt toho, že jsem v osmém kole byl předběhnut štafetou MK Seitl, kdy úsek běžel Láďa Dvorský. Minutu před ním mě předbíhal již na čele běžící Pascal van Norden o celé kolo, což byl jen další rezavý hřebík do mého již okousaného ega. Když mě Láďa míjel asi dvojnásobnou rychlostí, tak se ve mně cosi zlomilo a říkám mu, že se s ním kousek chytím. Asi vzpoura nebo co. Další kilometr jsem udržel jen z velkým úsilím, ale byl za 4:20 (ten předchozí asi 5:30). Láďa to vydržel a já taky, protože další kilometr byl za 4:11 a hned potom jsem opět uviděl motorku a vedoucího běžce. Další km jsme je sledovali a Láďa jenom hlesl, že už nemůže a zpomalí. Tehdy jsem se rozhodl užít si svých 10 minut slávy a předběhnout vedoucího běžce alespoň na několik km. 5 km do cíle jsem běžel před Pascalem a komentátor nás v cíli oba dva velmi hlasitě uvítal. Byl tu malý rozdíl, on běžel do posledního kola a mě čekali ještě kola dvě. Pochopitelně, že jsem za tuhle frajeřinku bolestivě platil celých zbývajících 20 kilometrů, ale zpětně musím říci s klasikem „Stálo to za to!“. Poslední kolo jsem jako obvykle zdravil diváky a hrdě odpovídal na dotaz, které kolo běžím velmi stručně „The Last“. Vilma mi před cílem podala vlajku, abych si užil doběh a v cíli se o mě mateřsky starali otec a Bert. Dvacet minut polehávání na maserském stolu (jasně, že jsem se nenechal masírovat) a byl jsem schopen se odplížit do sprchy a na polívku ke svým hostitelům.

Závěr: bylo to pro mě hodně těžké, ale jsem po 12. v cíli úžasného Winschotenského závodu. Celkové 7. místo (3. místo M40) v čase 8:18:43 sice zdaleka nemá ten dřívější lesk, ale bylo to přesně v duchu, který za cílem shrnul jeden s pořadatelů „You did it!“. Doufám, že na cestě po Peloponésu se mi to bude hodit.

 

Výsledky

 

 

 

 

Komentáře   

 
0 #6 Tom 2016-09-23 20:52
Dane, budu fandit ať to dáš až do Sparty. Hlavně hodně jez a nepřepal to ;-)
Citovat
 
 
0 #5 dao 2016-09-23 11:01
Dík
Cituji MartiNo:
Držím palce na Spartathlon!
Citovat
 
 
0 #4 MartiNo 2016-09-23 08:45
Držím palce na Spartathlon!
Citovat
 
 
0 #3 dao 2016-09-20 12:25
Díky. Budu se snažit.

Cituji Jitka:
Držím moc moc moc palce na Spartathlon.
Ať se daří až do cíle. :-)


Cituji kubba:
Skoda te krize, ale neni kazdy den posviceni :-) ... Snad Spartathlon bude na oplatku o to snazsi ;-) rozhodne budu sledovat a fandit!
Citovat
 
 
0 #2 Jitka 2016-09-20 10:30
Držím moc moc moc palce na Spartathlon.
Ať se daří až do cíle. :-)
Citovat
 
 
0 #1 kubba 2016-09-15 07:23
Skoda te krize, ale neni kazdy den posviceni :-) ... Snad Spartathlon bude na oplatku o to snazsi ;-) rozhodne budu sledovat a fandit!
Citovat
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Statistika

Návštěvníci
3
Články
241
Odkazy
20
Počet zobrazených článků
769448

Dlouhý běh - web jen o běhání

Fotky z Flickeru

Loading script and Flickr images