Gibraltar World Trophy 50 km - část III.

ČÁST III.

redVe třetím kole se také z naší skupiny odpoutali oba Angličani, kteří potom fantastickým závěrem skončili na 2. a 4. místě. Velká naděje mi svitla, když jeden z Jihoafričanů začal odpadat a nadále jsem se držel ve skupině s dalším Britem, Belgičanem a Hermans Mokgodi, který byl taky z Jižní Afriky. Při náběhu do posledního kola jsem začal pociťovat dost energie na útok a dostal se na průběžné páté místo.

Bohužel radost vydržela jen do dalšího kopce hned za tunelem. Začal jsem cítit náběh na křeče ve stehnech převážně na jejich zadní straně. Znamenalo to především okamžitě zpomalit pokud jsem chtěl tento závod dokončit. Bohužel ostatní nezpomalili a já je viděl na otočce jak se rychle blíží a co hůře přiblížila se i další skupina. Postupně mě všichni 3 běžci co jsem jim pracně o kolo dřív utekl opět doběhli a předběhli. Poslední byl Jihoafričan, který mě předbíhal na posledním kilometru před cílem, při výběhu kopce do nejdelšího tunelu. Hlavní pocit: bezmoc. Vzápětí už poslední oběh mešity a pohled na maják na konci Evropy vedle kterého byl cíl. redUsedl jsem a pocit bolesti byl všeobjímající. Po chvilce, když jsem měl pocit zimy, tak za podpory Renaty jsem se šel obléci. Přesně vedle místní sanitky to přišlo a už jsem opřen o plot kriketového hřiště vrhnul proudy vody, abych jim zavlažil seschlý trávník. Saniťáci se rozhodli mě zachránit, ale Renata jim to rozmlouvala, že je v podstatě normálka. Bohužel následovali křeče všude, kde jsem si jen vzpomněl a taky záchvat zimnice což v poměrně teplém podvečeru vypadalo trochu podivně. Neustávající křeče donutili Renatu k akci. Zašla za lapiduchy, kteří sice odmítli dát infuzi, protože to prý neumí, ale dali alespoň folii pro zahřátí a nabídli odvoz do špitálu. Tak to byla poslední věc co jsem chtěl - vidět Gibraltarský špitál. Tak mě odvezli sanitkou do hotelu. Musím říct, že to byla asi největší komplikace závodu. Cestoval jsem jako skrčenec na nosítkách v sanitce, která neměla pérování a řidič jel jako šílenec. Hned při pokusu vystoupit ze sanitky jsem dostal další křeče, ale štědrou nabídku saniťáků na další převoz do špitálu jsem s díky odmítl. V hotelovém křesle mě potom zachránil kuchař, který mi dal teplý čaj s hromadou cukru a do dvaceti minut bylo dobře.

Závěr: můj letošní běžecký podzim se mi zdá býti poněkud nešťastným.

Výsledky na webu Gibraltaru

Graf průměrného na jednotlivá kola.

red

Na grafu je vidět postupný úpadek tempa až k pomalému klusu...

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Statistika

Návštěvníci
3
Články
244
Odkazy
20
Počet zobrazených článků
819160

Dlouhý běh - web jen o běhání

Fotky z Flickeru

Loading script and Flickr images