Spartathlon 2011 – běžecké peklo, očistec a ráj I. část

feipidesZávod, který je dlouhý 246 km skýtá sám o sobě hromadu příběhů a osudů a ten můj zkusím ve zkratce napsat. Ve zkratce proto, že něco co trvá téměř 30 hodin prostě zkrátit musím. I tak je možné, že případného čtenáře budou bolet oči.

Celá akce "Spartathlon" začala v úterý odpoledne 27 září, kdy jsme v počtu 1 závodník a 3 pomocníci vyrazili na téměř 1800 km dlouhou pouť do Sparty. Jakým způsobem se mně podařilo získat prostředky popisuji v tomto článku věnovanému mým sponzorům a tomu kolik jednotlivý donátoři předplatili km z mojí pouti. Vrátím se k soupisu naší výpravy: Renata Žižlavská – hlavní zásobovač a pečovatel, Ivo Štorek – řidič a statistik, Václav Knobloch – navigátor a všeuměl. V Aténách se k nám přidal Tomáš Macek – novinář a příležitostný fotograf.

 

Cesta a Den před závodem


Zobrazit místo Trasa do cíle: Athény, Řecko na větší mapě

Red První odjezd se ukázal falešným, protože si Ivoš vzpomněl, naštěstí ještě před Blučinou, že nemá pas a tak jsme se ještě jednou podívali do Brna. Další část cesty byla v pohodě a nakonec jsme našli i ubytování u Szegedu přímo u veslařského kanálu za přijatelných 60 Eur, což potěšilo Ivoše bývalého špičkového veslaře. Ráno se povedl odjezd hned po východu slunce kolem 8 hodiny, protože nás čekalo ještě cca 1300 km do Atén. Celá cesta probíhala naprosto v pohodě a bez sebemenších problémů: 1 x benzín v Maďarsku, 1 x benzín v Makedonii, 2 x káva, 1 x fronta na Řeckých hranicích – buď měli krátkou stávku nebo střídání stráží. Všechny benzínky byly čisté a v Makedonii nejlevnější nafta, v Řecku pro změnu nejdražší. Zajímavostí byli toulavý psi, kteří se začali objevovat v Srbsku a k vidění jsou i v Řecku. U dálnic jej jejich specialitou sběr zvířat sražených autem a somrování u benzínek. Kolem 21 hodiny nám zbývalo asi 200 km do Atén a tak jsme se rozhodli najít si ubytování u moře, kam jsme právě dojeli. Ve vesničce Echihaiol jsme získali dvoupokojový apartmán za 80 Eur v hotýlku s názvem Scala a s výhledem na moře. K večeři jsem ochutnal své první Řecké jídlo – Musaki a trochu místního vína. Ráno jsme vyrazili opět kolem 8 hodiny, abych se mohl prezentovat co nejdříve – prezentace končila v 16:00 místního času, který je o jednu hodinu posunut dopředu oproti tomu našemu. Hotel v London byl GPS a nachází se ve Čtvrti Glyfada těsně u moře. Našli jsme ho v pohodě a na poprvé. Red Na prezentaci se ukázal první drobný zádrhel, když mi pořadatel odmítl vydat číslo, protože jsem prý neposlal fotku na průkaz závodníka. Když jsem namítal, že jsem ji poslal emailem, tak jsem se dozvěděl, že to nestačí. Radu ať zajedu do města jsem se rozhodl nevyužít, ale za to mě napadlo využít hotelové kopírky k vytvoření kopie mé občanky. Fotku jsem vystřihl a ejhle nic nebránilo vydání průkazu a po zaplacení 360 eur za pomocníka i vydání čísla, samolepky na auto a závodního balíčku. Ještě jsem z nich vyrazil jednu další průkazku pro druhého pomocníka a to bylo vše – další pomocníci prý nejsou povoleni.  Red Naštěstí se ukázalo, že na kontrolách už další průkazy nikdo nechtěl. Pokoj jsem měl zamluven dvoulůžkový a bylo v něm dost místa i pro zbytek týmu. Po krátkém výletu k moři byla technická konference, po které jsme šli na pokoj přichystat věci na zítřejší start, který měl být v 7:00 pod Akropolí. Sebou jsem bral ledvinku, do které jsem dal 3 gely, 1 guarana, Ganaton, Helicid, Ibalgin, průkaz běžce, hajzlpapír a mobil. Mezitím se ozval Tomáš Macek – novinář MF, který nás měl doprovázet na cestě do Sparty. Provedli jsme hromadné seznámení, úvodní rozhovor, aby Tomáš mohl poslat první článek a honem na večeři. Ta se skládala s polívky, suchých špaget a dvou kuřecích stehen – předních. K tomu bylo možno ulovit banán, který se mi hodil na snídani.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Plán akcí

Žádné události

Podobné články

Statistika

Návštěvníci
3
Články
245
Odkazy
20
Počet zobrazených článků
835017

Dlouhý běh - web jen o běhání

Fotky z Flickeru

Loading script and Flickr images