Pražský maraton 2016

7-210-fotografie-smMusím napsat, že málokdy jsem byl, tak skeptický ke startu v nějakém maratonu jako letos na tom Pražském. Prostě po Castel Bolognese, kde to bylo čisté utrpení, jsem se necítil ve formě. To toho mě docela bolela ostruha na pravé noze a už více jak 3 týdny jsem pořádně netrénoval. Napadli mě slova klasika „já nevím jak vy, ale já bych to otočil a driftoval zpět". Bohužel drift již přihlášených závodů mě nadále táhl kupředu a sobotní domluvená beseda byl velmi pádný důvod proč zajet do Prahy, a když už jsem v Praze, tak se proběhnout na maratonu.

Záměr byl běžet velmi opatrně a pojmout maraton jako přípravu na Comrades, které se běží už za tři týdny. Opatrně pro mě znamenalo neběžet pod 3:40 min/km a opravdu to nebyl problém, protože ten první km byl za 3:50. V duchu jsem si vynadal, že už to přeháním a přidal jsem na avizované tempo. Hlavní mojí snahou bylo chytit nějakou skupinku, se kterou by se dobře běželo, a navíc ještě mi pomůže držet tempo v poměrně silném větru. Jsem optimista, protože jsem si říkal, že v deklarovaném tempu bude vodičů dostatek. Bylo, ale jen asi do 8 km, pak nezbylo než se oddělit a běžet si svůj vlastní výlet po Praze. Asi 12 km jsem se dotáhl na běžce č. 153, které jsem zpětně identifikoval jako Petra Mandíka a spolu jsme běželi až do asi 34 km. To jsem ještě nevěděl, že běžíme ve stejné kategorii 45+, ale i tak jsme se střídali. Někde v místech, kde jsem ho ztratil, jsem naopak získal výhled na postavičku, kterou vídám o dost častěji – na Radka Brunnera. Pomalu jsem se přibližoval a bylo jasné, že dnes zrovna 26623560010 82a81c25c8 búplně tempo netrefil. Minul jsem ho někde na 37 km a už jsem ani neměl dost energie, abych prudil s otázkou „jak se ti běží“, což by ho možná nakoplo k závěrečnému finiši. Takhle jsem sám zápasil s protivným protivětrem, utěšujíce se, že na opačné straně řeky to musí přejít. Přešlo, ale protože Murphyho zákony platí, o to tam bylo tepleji. Naštěstí tam bylo občerstvení a ještě k tomu sprcha. Poslední 2 km byla brnkačka a asi po 4 letech jsem v Pařížské běžel relativně v pohodě a ne na hraně svalových křečí a zvracení.

32. místo 2:35:44, 6. místo MČR, 1. místo M45

Rychlý přesun na Václavák a perfektní sprcha ve sprchovém kamionu mi udělala více než dobře. Krásně jsem stihnul autobus ve 13 hodin a v 16 hodin už seděl doma u pozdního oběda. Mimochodem v rámci regenerace jsme večer v sedm hodin ještě zašli s Renatou zahrát na hodinu tenis. Řekl bych, že to byl celkem dobře využitý tréninkový víkend.

 

Následující graf ukazuje, jak se stejný čas dá běžet úplně jiným úsilím. Porovnání tempa v letech 2015-2016.

 

PIM 2016 26744 image002

 

Trénink 2.5. – 8.5.2016

Pondělí

Volně 14 km

Úterý

Volno – návštěva lékaře

Středa

Ráno – volný běh do práce
Odpoledne – Závod TriexpertCup a výklus domů. Líšeň 11 km 00:37:35, 3. místo

Čtvrtek

Dlouhý běh 42 km. Tempo 5:17 min/km

Pátek

21 km stupňované tempo. Průměr 4:22 min/km, maximum 3:33 km.

Sobota

Volný běh 12 km

Neděle

Pražský maraton

 

Za týden 157 km

 

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Statistika

Návštěvníci
3
Články
243
Odkazy
20
Počet zobrazených článků
803956

Dlouhý běh - web jen o běhání

Fotky z Flickeru

Loading script and Flickr images