Den 1. Gibraltar

Návštěva Gibraltaru a Andalusie navazovala na World Trophy na 50 km, která se konala na Gibraltaru. Podrobně jsem o ní napsal zde a zde a zde.

Let jsme absolvovali s Air Berlin. Vzhledem k odletu kolem 8 hodiny jsme odjížděli autobusem do Vídně ve 3 hodiny ráno. S mezipřistáním v Duseldorfu jsme vystupovali v Malaze hned po 13 hodině. Chlápek z autopůjčovny na nás čekal u vchodu, aby nás nahnal do dodávky, která nás odvezla i s taškami na okraj letiště. Tady na nás čekalo objednané auto třídy D1 z čehož se vyklubal ford Cmax. Celá sranda stála 217 € na 11 dní. Připlatil jsem 33€ za připojištění, které krylo riziko škrábanců a prasklých gum. Což vzhledem ke množství aut a nedostatku místa ve všech městech včetně Gibraltaru se zdálo předvídavé. Zajímavé to začalo být ve chvíli, kdy paní místo přejímky řekla, že nemusím o nic starat, protože to kryje pojistka.

Flickr Suite Plugin ERROR! Connection error: - "it was not possible to access the API call: it was returned an unexpected response status 403 Response: {"stat":"fail","code":95,"message":"SSL is required"}"

Po krátkém seznámení s autem a nabouchání všech zavazadel do kufru jsme vyrazili směr Gibraltar což představovalo cca 130 km převážně dálnice. Ano je pravda, že Španělé Gibraltar ignorují, protože první směrovka byla až ve vzdálenosti cca 5 km od hranic Gibraltaru. Není pravda, že na hranicích se dlouho čeká, alespoň my jsme projeli rovnou jen jsme z okénka ukázali naše pasy. Náš hotel by jsme asi nikdy nenašli bez GPS, která nám ostatně vydatně sloužila i při dalších cestách. Hotel byl až na nejjižnější části ostrova při vjezdu do chráněné oblasti The Rock, kam jsme se omylem pokusili vjet. Naštěstí při zpáteční cestě na nás začal volat nějaký pan v uniformě, jestli nehledáme hotel. Byl vrátný Europa Retreat Center, kde jsme byli ubytováni a asi jsme vypadali jako běžci, že nás hned poznal. Výhodou bylo, že jsme měli krásné parkovací místo zdarma, ale pokojík byl skutečně malinký. Akorát pro nás dva a zavazadla.

Hned jsem vybalil věci navlékl trenky a tričko a vyrazil se proběhnout. Po krátké diskuzi s vrátným, recepčním a hlídačem v jedné osobě, jsem vyrazil směrem Upper Rock, kde to bylo do kopce, ale určitě méně aut. Ještě, že jsem vyběhl po páté hodině, protože pánové u vjezdu už po mně už nechtěli vůbec vstupné, jelikož už padla a já mohl vyběhnout úplně zadarmo. Cestou nahoru jsem po odbočení vpravo proběhl kolem jeskyně Sant Michel, kde jsem se posléze musel otočit, protože cesta končila v opevněni. Další cestou jsem kolem místních opic, které odpočívali po náročném dni, kdy somrovaly od turistů pamlsky, pokračoval až na vrchol k lanovce. Tady se naskytly nádherné výhledy na Španělsko, Afriku a celý Gibraltar to celé podmalováno západem slunce. Při seběhu jsem se ujistil, že až jsem půjdeme na výlet, tak auto není nejlepší prostředek, protože na úzké silnici bylo nutné zdolávat zatáčky na dvakrát a dvě auta se tam nevyhnuli, jak jsem viděl na příkladu asi dvou aut, které jeli také pozorovat západ slunce na skálu.

Na hotelu jsme zašli na večeři, kde jsem konečně poznal další ubytované, což všechno byli běžci a jejich doprovod. Kuchyně byla spíše anglická a taková po domácku. Kuchaři rádi přinesly co chybělo a byli ochotní plnit přání. Jen pivo jsem si nemohl dát protože ho nebylo, kde koupit.

Po večeři jsme s Renou udělali krátkou procházku směrem k městu, aby jsme zjistili, že naše okolí jsou víceméně zbytky kasáren a vojenského prostoru v nepříliš vábném stavu, který ovšem vyvažoval nádherný výhled z okna na moře. Ostatně fotky moře a lodí v tomto článku jsou přímo z tohoto okna. Poté už jsme vyčerpáním upadli v našem minipokoji do bezbědomí

Pokračování

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Statistika

Návštěvníci
3
Články
245
Odkazy
20
Počet zobrazených článků
834989

Dlouhý běh - web jen o běhání

Fotky z Flickeru

Loading script and Flickr images